Sudetská Němka, která byla koncem 2. světové války na hranici dětství a puberty. Sama byla díky okolí a duchu doby fascinována postavou Vůdce. Její rodiče nikoli, ale byli zticha. Ona sama si z té doby nese nedefinovanou vinu, která se váže ke komusi, kdo žil v domě, kde dnes bydlí hlavní hrdinové. S dětskou pošetilostí stárnoucího člověka touží po spánku v tomto domě, po snu, v němž by došla smíření.